Zřícenina hradu Klenová

Rozsáhlá zřícenina významného středověkého hradu s nádherným výhledem na Šumavu, k níž byl v 19. století přistavěn novogotický zámek, se nachází 13 km západně od Klatov. V druhé polovině 19. století vyrostl v nejbližším okolí ucelený urbanistický komplex obytných a hospodářských budov (sýpka, vila, kaple sv. Felixe a statek). V přízemí zámku se nachází stálá expozice z jeho historie. První patro zámku a Sýpka je vyhrazena pro výstavy umění 20. století. Na nádvoří a v okolí hradu je umístěna galerie moderních plastik pod širým nebem.

Zřícenina hradu Klenová

První historická zmínka o pánech z Klenového pochází z roku 1287. Počátky založení zdejšího hradu se proto kladou do druhé poloviny 13. století. Z této doby se zachovala spodní část severní zdi paláce a hranolová věž v nejzápadnější části areálu. V letech 1420 - 1465 vlastnil rodové sídlo Přibík z Klenového, proslulý válečník a jedna z nejvýznamnějších osobností tehdejšího politického života. Během husitských válek se mu podařilo obsadit Stříbro a obléhal i Plzeň. Proslavil se také výpadem do Bavor v roce 1450, kde uloupil 600 kusů dobytka a koní. K jeho osobě se též váže pověst, zaznamenaná Václavem Hájkem z Libočan. Podle ní roku 1447 zajal dva polské mnichy, cestující do Bavor, kvůli podezření, že do Říma nesou zprávy, zaměřené proti kališnickému biskupovi Janu Rokycanovi. Krutě je mučil a posléze - aby mučení nevyšlo najevo - je nechal umořit hlady v již zmíněném hradním vězení v hranolové věži. Nejvýznamnějším stavebním činem Přibíka z Klenového bylo další posílení fortifikace hradu.

V první polovině 16. století získal sídlo Jiří Harant z Polžic a Bezdružic, otec Kryštofa Haranta, který se zde patrně narodil. Roku 1594 se Kryštof účastnil protitureckého válečného tažení, během něhož osvědčil vojenský talent i věrnost císaři. Na jaře 1598 odjel doprovázen svým švagrem rytířem Heřmanem Černínem z Chudenic. Cestu, která vedla přes Bavorsko a Tyroly do Itálie, dále na Krétu, Kypr, do palestinské Jaffy, dnešního Tel Avivu, Jeruzaléma a do Egypta, popsal v cestopisu Putování aneb Cesta z království Českého do města Benátek, jednom z nejslavnějších děl českého písemnictví. Roku 1618 z ne zcela jasných důvodů přestoupil k víře podobojí a aktivně se zapojil do stavovského povstání. Pro účast v odboji byl 21. června popraven na Staroměstském náměstí v Praze. Pohřben byl do kostelní hrobky na hradě Pecka.

V 19. století byla Klenová kromě několika hospodářských stavení v předhradí zcela zpustlá. Roku 1832 panství zakoupil hrabě Josef Filip Eduard Stadion-Warthausen und Thannhausen. Hradní ruina byla užita jako romantická kulisa. Hrabě Stadion zde upravil vyhlídkové terasy a vyspravil také velkou hranolovou věž, kterou završil střechou s ochozem. Hrabě dále vybudoval spodní bránu, v patře horní brány zřídil kapli, v prostoru před velkou věží vystavěl kočárovnu v novogotickém stylu. Roku 1838 bylo panství prodáno Františku Václavu Veithovi. Ten dokončil zámecké interiéry, jejichž dekorativní výzdobu (iluzivní táflování stěn) pravděpodobně zadal proslulému českému malíři Josefu Navrátilovi. Za Heliodora Heidla, který zámek získal po roce 1849 bylo západní novogotické křídlo upraveno v novorenesančním stylu. Jako poslední majitel je uvedena malířka Vilma Vrbová - Kotrbová. V roce 1963 byla na Klenové zřízena galerie výtvarného umění.

Informace o provozovateli

Galerie Klatovy / Klenová
Klenová 1
340 21 Janovice nad Úhlavou
Telefon: +420 376 392 208
Email: info@gkk.cz
Web: www.gkk.cz/cs/pro-navstevniky/hrad-a-zamek/
GPS: 49°19'54.532"N, 13°13'43.641"E
Kraj: Plzeňský kraj
Okres: Klatovy
Obec: Klenová

Komentáře

  Vypočtěte ověřující příklad: 4 - jeden =
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Souhlasím