Zvíkovská věž Markomanka

Říká se, že v Markomance, hradní zvíkovské věži, číhá smrt a že znaky vytesané do tmavých kamenů, jejichž význam se nikdy nikomu s určitostí nepodařilo rozluštit, nesou kletbu věčnosti. O zvíkovském hradu se vypráví leccos o zvláštních energiích, o strašidelném zvíkovském raráškovi i o ukrytém pokladu. Jsou to jenom báchorky, nebo na těch zvěstech přece jenom něco je?

Zvíkovská věž Markomanka Hrad Zvíkov

Snadno byste ji přehlédli. Ve stínu mohutné gotické hradní věže Hlásky, jež se tyčí hrdě nad Zvíkovským Podhradím, jistá si tím, že je středem pozornosti, působí čtyřhranná Hlízová věž zvaná Markomanka nepatřičně. V sobě má ale vepsáno mnoho pověstí. A jednu děsivější než druhou.

To, co nenechá zvědavce spát po celé tisíciletí, jsou tajemné znaky vyryté do tmavých kamenů Markomanky. Víme, že jich je celkem třicet šest, ale výklady jejich původu a důvodu jsou pouhými spekulacemi. Ještě nikomu se nepodařilo rozluštit jejich význam, a tak není divu, že jim lidé v průběhu dlouhých let přiřkli nemálo pověstí. Jedna říká, že jde o kejklířské znaky podobné starogermánskému runovému písmu, jiným připomínaly znaky magické oghamské abecedy, další je považují za alchymistické šifry. Jsou zkrátka tajemné a tajemnými zřejmě zůstanou! Za všechno může zvíkovský rarášek.

Zdi Markomanky skrývají ještě jedno tajemství. Podle dochovaných legend zde Přemyslovci uchovávali královskou korunu. Údajně visela na řemenu, který je zde k vidění dodnes. Tedy jeho replika. Mluví se i o pokladu nekonkrétní podoby. Mohlo by se jednat právě o dosud neobjevený kousek korunovačních klenotů Přemyslovců. Nikdo se k němu zatím nedostal. Vidět ho prý lze Korunním sálu Markomanky pouze v noci, ale hlídá ho zlověstný zvíkovský rarášek. Snažit se o získání pokladu zvíkovští rozhodně nedoporučují. Traduje se, že kdo by se odvážil strávit zde noc, rarášek ho prokleje a odvážlivec do roka zemře. Nefunkční elektronika i prapodivná světla.

Příběh o raráškovi sice působí jako z říše pohádek, že ale Korunní sál tajemné Hlízové věže vykazuje stopy záhady, je prokazatelné. Podle záhadologů místnost překupuje energií, která ovlivňuje elektroniku. Známá je historka z televizního natáčení, kdy se z nevysvětlitelných příčin vybily baterie všech kamer a takzvaně rozsypaný byl i obraz záběrů, které se před vybitím podařilo pořídit. Turisté se chlubí fotografiemi z místa, které zachycují prapodivný světelný úkaz. Ten má být důkazem místního silného energetického náboje. Záhadologové se shodují, že jde o elektromagnetickou anomálii, která vysvětluje ony poruchy techniky.

Ať už je to, jak je to, údajně nedobytný hrad Zvíkov dodnes dýchá tajemnem. Ať už vás dostane téměř tisíciletá historie hradu nebo podlehnete strašidelným pověstem, z prohlídky Zvíkova si odnesete vzpomínku, kterou z paměti jen tak nevyženete.

Fakta

Jak asi vznikly tajemné znaky ve zdech Markomanky?

(pověst podle spisovatele Vladimíra Lišky)
Bylo to dávno dávno předtím, než se na Zvíkov ve 13. století začal zvelebovat Václav I. Hranatou věž si oblíbil římský tribun Publius Sulpicius. Byla silná a zvíkovské opevnění mu poskytovalo dokonalou ochranu. Chtěl sem přesídlit Římany natrvalo, a tak všechny síly, zejména pak síly jeho zajatců, soustředil na budování hradiště. Když byla stavba hotová, zjevil se v místě podivný muž, kterého se všichni z nevysvětlitelných důvodů báli. Jen Sulpicius nikoliv. Nechal si ho zavolat. Stařec mu sdělil, že disponuje mocným kouzlem, které dokáže dát Markomance nedobytnost. Kouzlo spočívalo v tajuplných znacích, které je třeba vytesat do její zdi. Sulpicius ale znakům nerozuměl, v kouzlo znaků nevěřil, a tak nechal starce vykázat z hradu. On se ale vrátil, varoval mocného Římana před barbary a donutil ho Zvíkov opustit. Pak se dal do díla, do zdi věže vytesal tajemné znaky a zemřel, nikdo neví jak a proč. Ležel pod vytesanými znaky s kladivem a sekáčem v rukách. Jak ale mohl dosáhnout tak vysoko, nikdo nepochopil.

Jak se tam dostat?

Z Písku se vydejte silnicí č. 29 směrem na Tábor. V Záhoří odbočte doleva na silnici č. 138. Ta vás zavede až do obce Zvíkovské Podhradí. Projeďte touto silnicí až na konec obce. Po pravé straně nepřehlédnete parkoviště. Dál už musíte lesní cestou po svých. Půjdete asi 500 metrů lesem.

Z Tábora se vydejte silnicí č. 19 do Milevska. Asi jeden kilometr za Milevsem odbočte doleva na úzkou silnici, která vás přivede na silnici č. 121, odbočte doprava. Projedete kolem Zbelítova, obcí Velká až do Zvíkovského Podhradí. Tam už to znáte.

Z Příbrami se vydejte po silnici č. 66 směrem na Milín. V Milíně sjeďte na silnici č. 4. Po ní se přes Chraštice a Zalužany dostanete až do Čimelic. Za Čimelicemi odbočte doleva na silnici č. 121, která vás zavede až do Zvíkovského Podhradí. Budete na místě.

Informace o provozovateli

Hrad Zvíkov
pošta Písek
397 01 Zvíkovské Podhradí
Telefon: +420 382 285 676
Email: zvikov@npu.cz
Web: www.hrad-zvikov.eu
GPS: 49°26'19.372"N,14°11'32.295"E
Kraj: Jihočeský kraj
Okres: Písek
Město: Zvíkovské Podhradí

Komentáře

  Vypočtěte ověřující příklad: osm - TŘI =
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Souhlasím