Cisterciácký klášter Zlatá Koruna

Cisterciácký klášter byl založen roku 1263 českým králem Přemyslem Otakarem II. Původně se klášter jmenoval Svatá Koruna (lat. Sancta Corona, německy Heiligenkron) podle relikvie trnu z Kristovy koruny, kterou Přemysl Otakar II. obdržel nepřímo od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého. Zprávu o darování zapsal cisterciácký kronikář Jan z Viktringu. Kristovu Korunu získal Ludvík IX. od konstantinopolského císaře Balduina II a založil pro ni kapli Sainte Chapelle. Koruna se stala symbolem jeho vlády i "dárkem" pro významné osoby a instituce.

Cisterciácký klášter Zlatá Koruna Nádvoří kláštěra Zlatá Koruna

Zlatá Koruna byla druhou zeměpanskou fundací cisterciáckého kláštera (první byla v Plasích od roku 1144). Už roku 1259 byla odeslána žádost na generální kapitulu cisterciáckého řádu s žádosti o založení řádového domu. Z Baumgartenbergu a Wilheringu byli vysláni opati, aby posoudili situaci a vyjádřili případný souhlas či nesouhlas se záměrem českého krále. Založení proběhlo až roku 1263 zřejmě z důvodu války s Uhrami (1260 - bitva u Kressenbrunnu). Vítězství v uherské válce mohlo být jednou z motivací založení kláštera. Dalším důležitým, ne-li nejdůležitějším důvodem, bylo posílení královského vlivu v jižních Čechách a utužení vazeb v rámci česko-rakouské unie. Přemysl Otakar II. chtěl zabránit, aby královský majetek byl úplně rozchvácen Vítkovci, a proto předal klášteru Boleticko a Netolicko s 880 km2 lesa. Přemysl Otakar II. se považoval za dědice babenberských práv k rakouským zemím, proto za mateřský klášter nové fundace zvolil klášter v Heiligenkreuzu.

Dne 6. dubna 1263 opustili klášter Heiligenkreuz mniši s opatem Jindřichem. Do Zlaté Koruny přišli v polovině dubna. Jak vypadalo místo při jejich příchodu, není známo. Nejstarší dochovanou stavbou je pravděpodobně dvoupodlažní kaple Andělů strážných z roku 1270, u níž se uvažuje o stejné funkci jako měla Sainte Chapelle v Paříži, tedy, že mohla sloužit k uchování trnu z Kristovy Trnové koruny, jejž Přemysl Otakar II.věnoval klášteru, ale rovněž mohla sloužit jako špitální kaple.

Po roce 1276 byl areál klášterního areálu zničen Vítkovci. Statuta generální kapituly hovoří o zničeném místě. Panovník chtěl přenést ústav do bezpečnějšího místa, zemřel však dříve, než mohl záměr uskutečnit. Klášter byl obnoven až v roce 1291 za vlády Václava II., kdy přišli mniši z Plas, aby obnovili duchovní život. Obnovený konvent obdržel darované statky od pánů z Bavorova a z Michalovic. Později klášter začal rozvíjet kolonizační aktivitu (např. 50 nových vsí na Boleticku), která v českém cisterciáckém prostředí nemá obdoby.

Roku 1354 klášter vyhořel. Pracoval zde kameník Michal Parléř. Ve 14. století převládaly spory o hranice klášterního panství s majiteli vitějovického panství, s vyšebrodským klášterem a zejména s vyšehradskou kapitulou (v letech 1360 až 1396 o oblast Prachaticka). Většina sporů byla rozsouzena ve prospěch zlatokorunských cisterciáků. Na přelomu 14. a 15. století došlo k prudkému zhoršení hospodářské situace. Cenné věci byly odeslány do premonstrátského kláštera v Rakousku (Schlägl, česky Drkolná). Část pokladu s archivem byla tehdy uložena v Českém Krumlově.

Roku 1420 byl klášter dvakrát přepaden a vypálen husitskými vojsky (jednou pod vedením Jana Žižky), mezi nimiž byli poddaní kláštera. Později klášterní zboží obsadil Oldřich II. z Rožmberka jako zástavu od krále Zikmunda Lucemburského. Rožmberk se už pak tohoto majetku nevzdal, ale připojil ho ke krumlovskému panství. Řešil to ještě Vladislav II. Jagellonskýroku 1493. V roce 1601 prodal Petr Vok z Rožmberka krumlovské statky (včetně těch zlatokorunských) císaři Rudolfu II. a roce 1622 Ferdinand II. věnoval zboží Janu Oldřichovi z Eggenberku. Majetky se klášteru nevrátily ani za Schwarzenberků (od r. 1719).

Ve 2. polovině 16. století byl postaven malý konvent s refektářem a opraveno opatství. Roku 1665 byla dokončena barokizace areálu. Klášter byl zrušen Josefem II. roku 1785 za posledního opata Bohumíra Bylanského, za jehož působnosti vznikla bohatá výzdoba nástěnných maleb a oltář byl osazen detaily z dílny sochaře Jakuba Eberleho. Po zrušení byly budovy kláštera využívány pro různé průmyslové provozy (např. slévárna a strojírna Petra Steffense). Průmyslové aktivity, které poškodily řadu budov, utichly v roce 1909 a budovy kláštera se začaly rekonstruovat.

V roce 1940 za Protektorátu byl klášter zabaven gestapem a od roku 1945 je klášter přístupný veřejnosti. Je zde instalována výstava o životě mnichů a jejich působení v jižních Čechách. Dnešní podoba budovy kláštera je výsledkem přestaveb v několika epochách, a různých architektonických stylech.

Informace o provozovateli

NPÚ České Budějovice
Zlatá Koruna 1
382 02 Zlatá Koruna
Telefon: +420 724 663 767
Email: zlatakoruna@npu.cz
Web: www.klaster-zlatakoruna.eu
GPS: 48°51'18.883"N, 14°22'15.593"E
Kraj: Jihočeský kraj
Okres: Český Krumlov
Obec: Zlatá Koruna

Komentáře

  Vypočtěte ověřující příklad: 1 sečti 12 =
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Souhlasím